Pár přání stačí mít

16. května 2016 v 18:17 | Venea |  Co se mi honí hlavou
O čem bych dneska psala. O něčem, co jsem zažila. O samotě, o tom, že krupicová kaše se s kakaem nemíchá, o květinách a vůni knih, o jaru, o rodině a radosti z ní a přátel.

Často se mí stává, že vůbec nevím, o čem psát, nebo bych možná věděla, ale mám v hlavě nějakou zavřenou bránu, která nedovolí těm mým myšlenkám vystoupit tak, abych se v nich vyznala a mohla je napsat. Jediné, co vím je, že chci psát. Teď. Ať se děje cokoliv.

Je tu vedro a neustále tady jezdí auta. Jsem ve studovně na intru a stahuju si Hru o trůny. I když mě těch posledních pár dílů moc nenadchlo, nemůžu to jen tak přestat sledovat. Nic by nedávalo smysl a nikdy bych se nedozvěděla, kdo teda Západozemí bude vládnout, i když už to nějakých 6 sérii vypadá na Lannistery. No nic, stejně se mi ten díl stáhne až za 20 minut, mám poměrně dost času.

Jelikož jsem už asi 22 hodin "úplně sama" (lidé okolo mě jsou, samozřejmě, ale snad víte, jak to myslím), jsem na intru a škola by se tedy měla stát středem mého vesmíru, ale jediné, co svedu je hloupě a skoro bezmyšlenkovitě (zní to nelogicky) přemýšlet nad sebou a nade vším. Nedokážu posoudit, jestli tyhle svoje stavy ocenit nebo se jich vyvarovat. Určitě přijdu na spoustu nových skoro nepodstatných faktů ohledně mé osoby, ale nebudu se soustředit na nic jiného. Jen na sebe. To ale není sobectví, ne? Například se nebudu smát vtipům, který mi vlastně vůbec nepřijdou vtipný, nebudu se s ostatními bavit jen proto, že se to ode mě očekává a nebudu dělat spoustu věcí, které bych za "normálního" stavu paměti udělala automaticky.

Jak to myslím..nevím, sama se v tom motám. Každopádně těhlech pár řádků vyplývá asi hlavně z toho, že jsem dnes hodně přemýšlela (už je to tu zas), nad sebou. Nad tím, co vlastně chci a co si nepřeju dělat, ale dělám to, protože se to asi sluší, nebo je to moderní nebo nevim.

Vždyť já si přeju tolik věcí a vůbec tomu nevěnuju pozornost. Asi okolo sebe často nemám ty správné lidi.
Přeju si smích na své tváři každé ráno po celý den, přeju si aby se všichni celý den usmívali, přeju si ve škole číst bez toho, aniž by na mě někdo divně čučel, přeju si kávu bez cukru!!! a s mlékem, přeju si mít často otevřené okno a vyvětrané povlečení, přeju si být teď v kontaktu s těmi nejlepšími kamarády, které mám a přeju si, aby lidi tolik nelpěli na penězích, přeju si být ještě chvíli dítě a přeju si být doma na zahradě, kde budeme s našima grilovat a okolo budou běhat psi.

Tolik věcí.

Hlavně si nejvíc přeju, abych věděla, co si vlastně přeju a podle toho se řídila, taky si přeju, abych tolik v tomto článku nepoužívala slovo "přeju" a aby to nikomu nepřipadalo divný. Přeju všem, aby věděli, co si přejí.

Pro začátek stačí ten úsměv.


P.S. : asi na mě trošinku působí knížka P.S.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xxxTýnušxxx xxxTýnušxxx | Web | 22. května 2016 v 23:32 | Reagovat

Naprosto mi tím článkem mluvíš z duše...chvílemi mi přišlo, jako bych to psala já :D Moc hezký článek a blog celkově :)

2 Venea Venea | Web | 23. května 2016 v 21:19 | Reagovat

[1]: Děkuju moc! :-) taky máš moc hezký blog! :-)

3 Sára Sára | 29. května 2016 v 15:26 | Reagovat

Fakt krasny clanek. Trochu navazuje na  predchozi uvahu :)
Skvela, skvela uvaha ! :)

4 Venea Venea | Web | 29. května 2016 v 15:55 | Reagovat

[3]: Thank you so mutch, my soulmate <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Chystá se- KRESLENÍ CELEBRIT NA PŘÁNÍ.

Fanclub!


Účastním se!



NikaRoovy


Diplomy