Březen 2016

Peču, čtu a přemýšlim

23. března 2016 v 19:27 | Venea |  Co se mi honí hlavou
Kaťo, Káťo, Káťo..už je to zase nějakej ten pátek od posledního článku /pronesla vyčítavě jedna část mého svědomí/. Té druhé je to jedno, protože moc dobře ví, že když si k tomu nesednu a nemám na to čas, nikdy žádnej kloudnej článek nevznikne. Teď by ale mohl, prosííím, ať to ve čtvrtině psaní článku nevzdám a nejdu se koukat na HIMYM, což v ten okamžik budu považovat za stokrát lepší činnost, ale následně se budu tiše nenávidět. Welcome to my life.

Takže. Nedávno. Jsem. Zjistila. Že. Neumím. Psát. Jen. O. Jednom. Tématu. To bude asi důležitá informace, protože jinak si to rozdělení tečkami nedokážu vysvětlit. Dneska jsem fakt divná, to bude asi tím, že je středa a já jsem doma. Whuu.

K čemu se vyjadřovat nechci je momentální situace s teroristy. Tohle téma mě úplně strašně moc dusí a vážně nemám ráda, když o tom mluvím. Můžete mě považovat za zbabělce, který ani nedokáže vyjádřit svůj názor (který by v mém případě ani nebyl optimální, protože nedokážu nic vymyslet, pokud se toho tématu nějak bojím nebo zdráhám), ale opravdu jsem já, nebo kdokoliv z nás, normálních lidí ten, kdo má téhle situaci přijít na kloub? I kdybychom se tím zaobírali hodiny, dny nebo týdny a vymysleli něco dokonale propracovaného, stejně s tím nedokážeme nic udělat. Můžeme se buď bát, nebo si to nepouštět k tělu, dokud to není nutné.

Víte, dokud nemusím, budu psát o věcech, co mi dělají radost, o věcech, které mě trápí, ale můžu s nimi pracovat, o věcech, které vám chci sdělit, nebudu psát o světových problémech. Mám na ty věci názor, ale lidi, na co by vám byl? Stejně určitě máte svůj.

Radost mi třeba tenhle týden udělaly prázdniny, skutečnost, že v DM si můžu vytisknout fotku za 7kč!
Mudlovské omalovánky, Velikonoce,..

A taky jsem dneska vyrobila těsto na perníčky, které budu zítra péct a potom zdobit. Víte, já nepeču ani nevařím, proto mi to udělalo takovou radost. Několikrát jsem k těstu promlouvala, dávala mu sílu a posílala k němu pozitivní myšlenky, nevím, jestli to nějak pomůže, ale zkusila jsem to.:D

Taky jsem dneska začala číst zajímavou knížku, kterou budu potřebovat na dramaťák. Jmenuje se Zvláštní smutek citronového koláče. Zatím jsem asi na 40 stránce a doopravdy už jsem dlouho tak zvláštní knížku nečetla.
Toho jsem toho zase moc nenapsala. NO, zrovna mě napadlo, že vám do menu budu čas od času přidávat odkaz na nějaké zajímavé články, písničky nebo obrázky, které mě nějak zaujaly :-)


Tak Vám přeju krásné Velikonoce, kamarádka mi mimochodem říkala, že na přestupný rok můžou holky dát pomlázkou i klukům, nevím, co je na tom pravdy, ale to oni nemusí vědět, ne? :D

RECENZE - Prostě na mě zapomněli

10. března 2016 v 14:00 | Venea |  Recenze

Jiří Holub

Prostě na mě zapomněli

Počet stran: 136

Rok vydání: 2015

Anotace: Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy - s tím dobrým i s tím zlým.



Zachovat klid

7. března 2016 v 17:13 | Venea |  Co se mi honí hlavou
Dneska není nijak výjimečný den. Přesto je něčím úplně jiný než ostatní, v malých nepodstatných věcech jako je třeba datum nebo počasí.
Ale s některými dny se shoduje v tom, jak se dneska cítím, co dělám, proč nic nedělám a proč jsem z toho tak vyřízená.

Nechci mluvit o prokrastinaci, chci mluvit o věcech, které nemůžu PRÁVĚ TEĎ nijak změnit a nijak ovlivnit. Ano, takže teoreticky není nad čím se pozastavovat, jelikož všechno má svůj čas a tak.

Já tohle všechno vím, vždyť když zrovna nemám tuhle náladu, to vesele rozhlašuji do světa. Bohužel, teď mi prostě nejde, brát to takhle jednoduše.

Kdybych tak věděla, jak mám svou situaci popsat.

Třeba nedokážu být chvíli v klidu. Dneska jsem si sedla, rozhodla se, že si pustím Revenanta (:-) a něco dobrého si dám, jenže ne, mé já, které se jen zřídka projevuje, mi prostě nedovolilo vypnout a nad ničím nepřemýšlet. Jediné, co jsem byla schopna vnímat, byly představy o tom, jak moc produktivnější bych dnes mohla být, kolik bych toho mohla ještě stihnout, moje sny, které prostě čas potřebují, ale moje podvědomí to nechápe a hojné porovnávání se s druhými, což mi lezlo krkem opravdu dost.

Achjo.

Hlavně to s těmi sny mě štve, je to jako bych nevěřila sama sobě, že něco dokážu. Že něco zvládnu dělat tak dlouho, až v tom nakonec budu dobrá. Přesvědčovala jsem sama sebe, že bych se svým snům měla věnovat pořád. Každou minutu každého dne.

Ale já to dělám, nebo ne? Nemusí to být nutně vidět, nemusím nutně pořád zkoušet a něco nového vymýšlet. Každý proto, aby byl v něčem dobrý, potřebuje chvíli v klidu.

ALE, tenhle můj klid je tak moc nesnesitelný. Ještě k tomu je venku tak kouzelně, nádherně a skoro božsky.
Já tu sedím, píšu tenhle článek, který vzniká hlavně kvůli tomu, že potřebuju sdělit něco sama sobě.
Pořád o sobě docela pochybuju a vím, že s tím musím přestat, jelikož ze sebe nikdy nedostanu to nejlepší, když se budu bát a nebudu si věřit.

Nejspíš vím, proč to takhle mám, může za to víkend. Tak moc užitý, bezstarostný, plný dobrodružství a spoustou nových zážitků. A potom přijdou normální dny, ve kterých může být sebehezčí počasí, ale mně stejně ten víkend bude chybět do té doby, než se i v těch normálních dnech stane něco, o čem bude radost přemýšlet.

Je to jedna velká chyba, že se moc dlouho pozastavuji nad minulostí, ale prostě taková jsem, asi se to ani jen tak nezmění.

Vím, že jsem vám toho chtěla říct ještě obrovskou spoustu, ale zase bych se moc vracela.
Takovou poslední věcí, kterou jsem ještě chtěla napsat, je Malý princ, do kterého jsem se po zhlédnutí jedné z divadelních inscenací, zamilovala. Hodně na mě zapůsobil, donutil mě přemýšlet. Docela dost.

Páni, jediná vzpomínka na Malého prince a je mi najednou líp, možná to nahlížení do minulosti není úplně špatné, ale nic se nesmí přehánět, že?

BUT. JUST DO IT! :D

VENEA



Chystá se- KRESLENÍ CELEBRIT NA PŘÁNÍ.

Fanclub!


Účastním se!



NikaRoovy


Diplomy