Vstát je důležitý!

22. února 2016 v 16:14 | Venea |  Co se mi honí hlavou
Dneska ve škole nám naše paní profesorka oznámila, že dobrým knižním kritikem je ten, který lidem sděluje obecný názor na knihu a vliv, který kniha na společnost má. Hm, tak jsem si řekla, Káťo, píšeš to úplně špatně. No, to jsem vám chtěla jen říct, protože jsem nad tím docela přemýšlela, a moje všemi dary obdařená mysl vydedukovala, že je to pravda. Pravda pravdoucí.

Slavnostně přísahám, že od teď se budu snažit tomuto svatému zákonu psaní recenzní dostát.

Téma týdne mi připomíná takovou nedávnou příhodu. Nu, stalo se to zrovna v neděli ráno, když jsem se probudila u kamarádky, která měla narozeninovou párty ("párty"). Řekněme, že po probuzení jsem neprožívala žádné bolesti hlavy, všechno jsem si přesně pamatovala a vedle mě se neválely žádné prázdné flašky, které by něčemu třeba nasvědčovali. Ne. Prostě to byla naše normální oslava narozenin, které mám tak ráda. Zpět k té historce. Áďa prostě odmítala vsát (což dělá vždycky), ale v tu neděli tam ležela jako hromádka neštěstí úplně zachumlaná. Jediné, co jsem z ní dostala, bylo to, že se bojí pondělí a že tam zůstane, protože nechce, aby pondělí přišlo.

To mě přinutilo se alespoň trochu zamyslet (ano, nemusím na to vypadat, ale opravdu, někdy přemýšlím), tak jsem ji řekla, že na něco co chceš, nemůžeš čekat v posteli, protože až to přijde, tolik si to neužiješ.
"Áďo, musíš vsát a vydržet to, protože pak ten pátek přijde jako dar z nebes a ty si ho pořádně užiješ, ale jestli tu takhle budeš ležet a bát se pondělí, ten pravý pátek nikdy nepřijde." Tak je to se vším. A navíc byla neděle ráno, a neděle jsou super.

Co bych vám ještě napsala?

Třeba, tuhle jsem jela vlakem, zrovna včera (všechno vyprávím, jak kdyby se to stalo před lety) a okolo mě sedělo několik lidí. Úplně jsem mezi nimi pozorovala rozdíly. Tak jsme se tam sešli, že by nás dohromady nikdy nikdo nedal, ale přesto jsme tam v tu chvíli seděli spolu. Každý úplně jiný.

Na lidech se toho dá hodně poznat podle vzhledu, podle všech gest i pohledů. Ale to je věc psychologie.

Taky chodím na dramaťák a nejsem si vůbec jistá, jestli už jsem vám tohle psala, ale ano, je to tak. Snad si tam zvyknu, protože zatím se tam tak trochu bojím něco zahrát, jinak s ničím velký problém nemám. Každopádně mě to doopravdy baví, školu s tím skloubit zatím umím, tak uvidím.

Pracujeme na jedné hře, která vznikne z knihy. Tak straaašně moc se na to představení těším, i když vůbec nevím, jak to dopadne nebo, jak mi to půjde. Zatím vám nebudu říkat, o co jde, HAHAHAH.
To by bylo zatím všechno, tak se mějte, a vy kdo máte tenhle týden prázdniny, doufám, že je příští týden už mít nebudete. HAHAHAH.

Jsem tak zlá. A vtipná.

Venea:-)


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Však ty víš (snad).. Však ty víš (snad).. | E-mail | 6. března 2016 v 20:50 | Reagovat

Četla, jsem tvůj blok. Poprvé, jinak jsme mu nevěnovala větší pozornost, což byla chyba (je zvláštní, že to přiznávám, ty víš, že nerada přiznávám, že se mýlím..) No svou chybu jsme napravila a nikdy už jí nezopakuji!
Trvalo docela dlouho než jsem se od něj odtrhla a musím ti říct, že (to bych prostě nebyla já, abych z toho neměla smíšené pocity) ti závidím (ano mám tuhle nezáviděníhodnou vlastnost, která se ve mě moc často neprobouzí, ale stalo se).
Závidím ti to, že dokážeš člověku učarovat pár větami, tak že přemýšlí nad svým životem a zároveň nad alternativami života, které nejsou, mohly by být nebo mohly být. To že tohle sama nedokážu mě dělá smutnou, ale zároveň mám strašnou radost, že pro tebe je tvůj blog věc, která tě dělá šťastnou a i když sama říkáš, že moc lidí sem nechodí, tak já si myslím, že jestli tvůj blog někdo jednou navštívil, tak potom sem chodí pravidelně, třeba jenom zkontrolovat zda si nepřidala nějaký článek.
Takže tak. Mám o čem zase přemýšlet (to já nedělám často), po několika týdnech jsem získala zpět svou melancholickou náladu, ale nijak to neřeš já si při ní aspoň urovnám pár věcí v hlavě a HLAVNĚ mám takový vtíravý pocit, že tvé články, recenze a vše co napíšeš už budu vždycky číst, nevynechám ani jeden (teda pokud bych o něm nevěděla, tak to asi neplatí, nemůžu si přece přečíst něco o čem nevím, že je), to protože mám ráda to jak píšeš a..

tebe taky :/
Štveš mě!

2 Venea Venea | 7. března 2016 v 17:19 | Reagovat

[1]: Nevím, co říct, snad jen, děkuju za to, že ve mě věříš. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Chystá se- KRESLENÍ CELEBRIT NA PŘÁNÍ.

Fanclub!


Účastním se!



NikaRoovy


Diplomy