O jaru a dalších prozřeních

20. března 2015 v 20:29 | Venea |  Co se mi honí hlavou
V životě jsou krásné chvíle. Nádherné momenty a okamžiky, ale chvíle, kdy přichází jaro, jsou ty nejúžasnější ze všech.
Dost možná tohle říkám o příchodu každého ročního období, ale mám tak dobrou náladu a tak pozitivní myšlenky, že si přijdu trochu jak sjetá, tak to neberte moc vážne. Spíš jako něco pěkného, o co jsem se chtěla podělit.

Není to přímo to jaro, co nás v těhlech dnech dělá tak prozářenými a jakoby znovuzrozenými. Vyhrabali jsme se z té těžké zimní peřiny a konečně pořádně dýcháme a vidíme světlo. A to jarní světlo v nás probouzí pocit, že na světě jsou pěkné věci a nutí nás ty věci vnímát. Jaro nám pomáhá se se vším vyrovnat a všechno lépe vstřebat. Já třeba najednou vím, jak některé problémy řešit a tolik se tím netrápím. Cítím se děsně svěží. Úplně, jak kdybych vstala z mrtvých.

Mám chuť chodit ven, mám chuť se smát úplně kvůli ničemu, což mi přijde nádherný, zvedne mi náladu úplná hovadina. Ach.. zajímalo by mě, jak dlouho mitohle vydrží. Nejspíš do pondělí, píšeme toho tolik, že mi z toho při nejlepším praskne mozek. Úplně bych se na celou školu kompletně vykašlala a jen se někde válela na slunci s karamelovým frappé a odpočívala. Klidně celý den, klidně celý život, bylo by to potřeba.

Jak já to jaro miluju.



Mimochodem teď čtu Pána prstenů první díl. Je to kouzelný a krásný. A viděla jsem nádherný, nádherný, nádherný film. Teorie všeho. Podívejte se na to prosím. Jinak váš život nebude mít smysl. Fakt.

Co jinak? Už vím. Zatmění. Jelikož na intru máme hoodně omezené všechny zdroje ze světa, vůbec jsem nevěděla, že něco takovýho bude. Moje reakce na toto oznámení byla jen: "co co co co co?!!"
No, o hodině angličtiny jsme se na tenhle výjev šli z vesela podívat. Já neměla tušení, jak to zatmění vypadá, tak jsem do toho sluníčka hned nahlédla a očekávala okouzlující pohled. No, pohled to byl fakt skvělej. Pět minut jsem viděla jen černo. Ok, Káťo, jsi fakt inteligentní.
Naše paní učitelka, která byla naštěstí chytřejší než já, si vzala takový spešl sklíčko, s kterým jsme to pozorovali úplně krásně.

Myslím, že jsem snad vyprázdnila všechno z mojí mysli, co chtělo být vyprázdněno.

Pozdravuje vás Žerďa, leží mi tu na klíně, celej se klepe, protože je ostříhanej (je teď fakt ošklivej :D, ale pořád ho miluju) a já si uvědomuju, jak moc mi s Kimem na intru tihle pacholci chybějí.

To by snad fakt bylo všechno, snad přidám i recenzi na Papírová města.
Zatím se mějte krásně a zabalte si ten svět trochu do růžova, po zimně si to můžeme dovolit všichni ;).

Venea

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sara Sara | 21. března 2015 v 7:57 | Reagovat

Moc hezky clanek :-) Takovy optimisticky :-) Uplne mi dodal chut do vseho - diky :-) Napadlo me jestli v nejake dohledne dobe neco napises , a stalo se :-) Je to opravdu skvele :-) At ti ty testy dopadnou dobre ( a at ti ta hlava fakt nevybuchne :-D )

2 Mei-riefel Mei-riefel | 21. března 2015 v 22:18 | Reagovat

Pěkný pozitivní článek. Mám ještě větší chuť se znovu pustit do psaní blogu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Chystá se- KRESLENÍ CELEBRIT NA PŘÁNÍ.

Fanclub!


Účastním se!



NikaRoovy


Diplomy