Tajemství smrti

10. srpna 2012 v 11:05 | Venea |  Jednorázovky
Ahojky, tak vám přináším další jednorázovku ze soutěže, teda z bleskopisky od NikaRoovy (nika-roov.blog.cz) je to na téma: Příbuzní jsou jako horská krajina, nejlepší dojem dělají z dálky.

Tady je:

S láskou Venea:)

Tajemství smrti


Opřela se o okno auta. Ucítila to drkotání hlavy o sklo. Byla příliš unavená. Jediné co vnímala byla bílá čára, která se nekonečně táhla vedle žlutého Forda. Jeli už ani 5 hodin. Za chvíli by tam měli být. U těch příbuzných. Které Meredith nikdy neviděla. Pouze na fotkách. Ano prý když byla v kočárku tak k nim jezdily ale to si opravdu nepamatuje. Maminka a tatínek jí o nich hodně vyprávěly.. Žili uprostřed lesa. Nic víc o nich dívka nevěděla. Zkusila si dát černá sluchátka do uší aby se probrala. Zapnula play a v hlavě začala slyšet svou oblíbenou metalovou hudbu. Věděla že to všichni slyší. Ještě více zvýšila hlasitost. Bylo jí to jedno. Zavřela oči. Černé vlasy jí klesaly do obličeje. Až teď bylo vidět její silně namalované oči. Měla linky na horních i dolních víčkách. Bílí make-up dodával pocitu že dívka žije v Emo stylu. V černých gládách měla zastrčené nohavice od potrhaných legín a růžovo černé triko zdobila dlouhá kravata.
Probrala se až po té co sní matka zacloumala že už jsou tu.Unaveně otevřela oči. Černočernýma očima se zadívala na krajinu okolo ní. Všude byli stromy, spíš listnaté. Sluneční paprsky prosvítaly mezi mohutnými kmeny a korunami. Na pohled měkký a jemný mech se rozkládal všude po lese. Nikdy nic tak krásného neviděla. Otevřela dveře od auta a jedna bota došlápla na delší trávu pokrytou ranní rosou. Netušila proč ale dostala nutkání se zout a běhat tu donekonečna. Matka na ní ale po chvíli zavolala ať se jde přivítat. Dobrá nálada jí hned přešla a bledý šťastný výraz se změnil na nucený a nešťastný. Pohlédla na dům, stará na pohled opuštěná vila s rozbitými okny, opráskaná omítka působila strašidelně a Meredith projel mráz po zádech.
Jemně stoupla na schod a po boku rodičů vstoupila do domu. Ve vnitř ale byl dům nádherný Meredith nevědomky otevřela pusu do kořán z té krásy. Všechno bylo krásně zdobené různými iniciály. Na stropě byli sochy andělů a ďáblů
Ani se nenadála a někdo jí silně stiskl v obětí.
"Ahoj, zlatíčko!" Promluvila vysoká žena se světlými vlasy a brýlemi. Dalo by se říct že je až vychrtlá.
"Ehmm.. dobrý den." Vydala ze sebe nejistě Meredith.
"Asi si mě nepamatuješ, jsem tvoje teta z druhého kolena jmenuji se Klare." Usmála se.
"Aha..ahoj." Zkusila to dívka znovu.
Ženě na okamžik sklesl úsměv ale hned byl zas zpátky. "Změnila si se od té doby co jsem tě neviděla."
Meredith se pokusila o úsměv. Nesnášela tuhle větu. Né zůstala pořád stejná od svých tří let.
"Ahoj Meredith. Jsem George." Řekl hlasitě menší tlustý muž po boku Klare.
"Ahoj," Řekla a znovu se pokusila o úsměv.
"Tak už jste se seznámily. Teď bysme mohly po dlouhé cestě na kafe co říkáte?" Promluvila matka.
"Meredith?" Zavolala na dívku. Ta ale pomalu vystupovala po dřevěných schodech. Přidržovala se zábradlí protože si nebyla jistá jak dlouho ty schody vydrží. V horním patře to vypadalo stejně jako dole, jen s tím rozdílem že dole nevyseli obrazy s divnýma lidma ze starý doby. Usoudila dívka a nevěnovala jim velkou pozornost. Nehledala svůj pokoj, tušila že tenhle dům není obyčejný, skrývá se zatím něco víc, nějaké tajemství, nebezpečí.
Všude byli pokoje, jí ale něco lákalo k tomu úplně poslednímu. Lehce vzala za kliku. Všude byla tma. Po chvíli se jí ale začalo mírně rozjasňovat před očima. Rozpoznala zdobené křeslo a starou televizi. Nejvíc jí ale upoutala malá rudá skříňka s malým šuplíčkem. Zamyslela se. Asi by to neměla dělat ale tak moc jí vábila silná předtucha že tam něco je. Tak moc jí vábila její vlastní zvědavost. Zavřela oči a pomalu skříňku otevřela. Když se neozýval žádný výbuch ani nic podobného tak otevřela jedno oko a když se přesvědčila že opravdu žádný výbuch nehrozí, otevřela i to druhé. Nic tak okouzlujícího tam nebylo. Jen krásná dýka na , které byl obtočený kovový had. Dívka jí lehce vytáhla z pochvy a potěžkala si jí. Kupodivu byla velmi těžká. Najednou dívce začala zářit v ruce. Meredith vykulila nádherné oči a stála jako přibytá. Z ostří dýky vylétlo jakési světlo. Přímo před ní se objevily její rodiče ale byli mrtvý, včetně ní. Zakřičela a upustila dýku. Chtěla vyběhnout ze dveří ale cestu jí zkřížil George. Rozčíleně se na ní podíval.
"Tohle si neměla vidět."
Vyděšená dívka se otočila a běžela zpátky pro dýku. Ale přímo před ní se postavila Klare také s děsivým a rozčíleným pohledem. Dívka se svezla na kolena. Klare z nevinného těla vytáhla díku, která s cinknutím dopadla na zem.
___ ___ ___ ___

Ležela na louce černé vlasy a vybledlá tvář nyní působily mnohem víc emotivně v kombinaci s volnýma čistě bílýma šatama. Otevřela havraní oči a lehce se posadila na vlhkou trávu. V ruce svírala dýku s hadem. Vstala a ironickým hlasem drsně pronesla.
"Příbuzní jsou jako horská krajina, nejlepší dojem dělají z dálky."
Vydala se k vile.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Charlie Jane Charlie Jane | Web | 10. srpna 2012 v 14:54 | Reagovat

Mooc pěkné :D

2 Venea Venea | Web | 10. srpna 2012 v 16:24 | Reagovat

děkujů :)

3 Venea Venea | Web | 10. srpna 2012 v 16:24 | Reagovat

mimochodem kde je má Carlička? :O :(

4 Kate Kate | Web | 11. srpna 2012 v 7:38 | Reagovat

To je nádherný! Nejvíc se mi líbil ten konec... :D

5 Venea Venea | Web | 11. srpna 2012 v 7:41 | Reagovat

díky moc ! :))

6 Neilin/Aranis Neilin/Aranis | Web | 13. srpna 2012 v 9:29 | Reagovat

moc pěkné,Kate máš pravdu,ten konec je nejhezčí :D

7 Tonča Tonča | Web | 27. srpna 2012 v 12:17 | Reagovat

Moc povdený

8 Venea Venea | Web | 27. srpna 2012 v 12:21 | Reagovat

moc děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Chystá se- KRESLENÍ CELEBRIT NA PŘÁNÍ.

Fanclub!


Účastním se!



NikaRoovy


Diplomy