12. Kapitola 1. část

29. června 2012 v 19:07 | Kateřina Vlachová |  Válka srdcí
Pro mě konečně pro vás možná taky :D Je tu nová kapitola :) Je slibovaná už dlouho ale k psaní jsem se poslední dobou neměla (ty víš Mei :D) No prostě tady se dozvíte víc o postavě Fordena :) ještě tam moc nebyl :D :)
Takže tady je poslední kapitola tohoto školního roku :DD :)

Venea



12./1
Forden projížděl černým lesem. Vítr ho švihal do tváře a tma mu způsobovala potíže na cestě.
On se ale nevzdával neustále pobízel svého krásného hřebce k trisku.
Když pojeu tímhle tempem, měl bych zítra brzy ráno být na hranicích území.
Pomyslel si, a podíval se na běžícího hřebce. Od úst mu tekly sliny a byl celý spocený. Forden na něj chápavě pohlédl a zastavil ho. Byl to jeho jediný přítel a on o něj nechtěl přijít.
"Odpočineme se." Řekl mu do ucha a sedl si na vlhkou zem.
Hřebec jako by rozumšl co mu jeho pán řekl, složil své mohutné ale unavené nohy pod sebe a úlevně si lehnul
Na to elf vstal a řekl mu že jde pro dříví. Zašel do tmavého lesa a hřebec na něho netrpělivě čekal. Když se vrátil tak rozdělal malý oheň protože nechtěl aby je nikdo mohl najít.
Fordenovu tvář šlehaly do tváře stíny plamenů.
Vypadal krásně. Jeho modré oči se blištily jako safír. Rozepnutá košile mu odhalovala část vypracovaného těla, které se taky třpitilo a jeho kamenný výraz a jizvy všude na nohou ještě více dodávali pocitu že je to silný, statečný ale krutý elf.
Tu se z lesa ozval podivný zvuk, nějaké zašustění nebo tak.
Forden se znepokojeně zvedl a podezřívavě pohlédl k lesu. Černá tma tvořila okolo Fordena jakousi mlžnou zeď.
Elf znejistěl.
Mlha se stále roztahovala a pomalu Fordena uvězňovala ve svých spásech.
Forden jen nehybně stál ruku měl pevně přitisklou k čepeli meče.
Znal tento les zdá se být krásný a nšekodný ale v noci je plný hrůzy a nebezpečí.
Uslyšel nějaký zvuk, vycházelo to z oblohy. Forden pozvedl hlavu a jeho kůň hlasitě zařehtal. Vzepřel se a uháněl pryč.
Mlha se začala rozestupovat, když se zvedl obrovský vítr.
Fordena šokovalo co uviděl. Přímo před ním klesl na zem nádherný drak.
Nebyl to však černý drak.
Tento byl čistě bílý a velká křídla měl lemovaná blištivě šedou barvou. Jeho oči zářily stejně modře jako ty Fordenovi.
Forden poznal že před ním stojí dračice.
Majestátně složila křídla za sebe a pozvedla hlavu. Měsíc jí ozařoval hlavu a tělo a dračice byla vidět v plné své kráse.
Fordenovi se zatajil dech, byla větší než černý drak a Forden měl tušení že tu je právě kvůli němu.
"Co jsi zač?" Zeptala sse nebeským ale tvrdým hlasem dračice.
"Jsem Forden, nejvernější strážník princezny Dasmánie." Pronesl Forden statečně.
Dračice k němu sklonila hlavu.
"Ano jsi to ty." Řekla
"Proč si v Krásném lese?" Zeptala se znovu.
"Neměl bych se na to samé zeptat já vás?"
"Nejsi nějaký odvážný na to že mluvíš s drakem? Mohla bych tě sezobnout jako nic."
"Vím to, ale tady už mě nic nedrží." Řekl Forden a upřel na dračici své modré oči.
Dračice se na něj skoumavě podívala a poté se odtáhla.
"Mé jméno je Alária." Pronesla vznešeně.
"Kam máš namířeno?" Pokračovala.
"Nikomu to neřeknu i kdyby si mě mučila!" Vykřikl na ní Forden klidně.
"Hmm.. Myslím že máme stejný cíl, zničit království lidí."
"A odkdy vy draci nesnášíte lidi?" Zepta se Forden trochu nechápavě.
"Ptincezna Tyriis byla naše dlouholetá přítelkyně, vždy nám pomáhala a snažila se udržet si mír mezi lidmi a elfy. Když jí to monstrum zničilo tak jsme se stáhly a byli a žili jsme v ústraní. Až do teď. Draci se vzbouřily a chystáme se napadnout hrad.
Forden na ní podezíravě hleděl, vypadalo to že k ní nemá žádnou úctu. Nakonec přikývl.
"A co chceš o de mne?"
"Chci jít stebou pro princeznu Veneu." Řekla a ve Fordenovi cuklo.
"Jak to víš?" Zeptal se a znovu sáhl po meči.
Dračice se jen zasmála.
"Tak chceš pomoct nebo ne?" Zeptala se a jeho otázku téměř ignorovala.
"Ne, nepotřebuju pomoct od draka." Řekl, a bylo vidět že sním nic nepohne.
"Nebudu tě přemlouvat dvakrát nechám si svou hrdost, ale jestli se mě opovážíš vyrušovat a volat mě opomoc tak ji nečekej." Dodala tvrdě a sklonila hlavu k Fordenovi.
Dýchla a Forden se svalil k zemi. Ten tlak, který vyšel z jejích nozder byl velmi silný.




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 29. června 2012 v 19:21 | Reagovat

A pak kdo je tady talent! hmmm... Kdy bude další část? Já se hrozně těším!!! :-) :-) Nevím ale myslím že Forden měl tu pomoc přijmout :D

2 Venea Venea | 29. června 2012 v 19:22 | Reagovat

asi až za dva týdny :D jinak moc děkuju :) (
jo ty si talent!)
asi měl no :D

3 ariven ariven | Web | 29. června 2012 v 19:25 | Reagovat

Wow! Skvělá kapitola. Po dlouhé době vidím příběh, kde draci nejsou zrovna na straně "největšího a nejnevinnějšího dobra" a to se mi líbí! :D

4 Venea Venea | 29. června 2012 v 20:05 | Reagovat

Ouu děkuju ti moc ! :)

5 Mei-riefel Mei-riefel | 29. června 2012 v 21:38 | Reagovat

úžasný, naprosto ! :)), ještě, že jedu s tebou. Já to z tebe nějak vysoukám :DD tomu věř, (protože, je to takové napínavé a jsem zvědavá jaký bude vztah mezi Fordenem a Veneou)

              A Forden, všechno sám :PP :DD !, ale myslím si, že tu dračici bude volat o pomoc a ona přiletí i když říkala, že ne (a stvořila jsi bílého draka, úžasné :) )

6 Venea Venea | 29. června 2012 v 21:42 | Reagovat

děkuju moc, neboj všechno ti povim :DDD

7 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | 15. července 2012 v 21:54 | Reagovat

Ta se povedla.. :D

8 Venea Venea | Web | 15. července 2012 v 21:55 | Reagovat

děkuju:)

9 Venea Venea | Web | 15. července 2012 v 21:55 | Reagovat

děkuju:)

10 Štěpa Štěpa | 11. října 2012 v 20:11 | Reagovat

Ty tak úžasně píšeš! Místo toho abych se učila Biologii, čtu pořád další a další kapitoly a nemůžu přestat! :DD Hodně mě zajímá jak se to dál vyvine. :))*

11 Venea Venea | Web | 11. října 2012 v 20:32 | Reagovat

děkuju moc štěpo!:))))*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Chystá se- KRESLENÍ CELEBRIT NA PŘÁNÍ.

Fanclub!


Účastním se!



NikaRoovy


Diplomy