9. Kapitola

22. května 2012 v 11:00 | Kateřina Vlachová |  Válka srdcí
Ahojte,
mám tu novou kapitolu, tentokrát Venea trochu zavzpomíná.
Věnováno: Adélce') (Ona o téhle kapitole stejně víc nejvíc teda doufám ) ;DD
9. Kapitola
Venea stála na prahu královského balkónu. Užívala si poslední volné hodiny jak nejlépe uměla. V noci nespala každou chvíly jí probouzely zlé noční můry. Na cestu měli vyrazit před polednem.
Venea nebyla připravená, věděla to, srdce se jí svíralo žalem kvůli válce i kvůli otci. Nadechla se čerstvého ranního vzduchu a pohlédla ke Krásnému lesu. Sluneční paprsky hřály koruny stromů a jemný větřík si pohrával s posledními lístky stromů a zchazoval je na zem. Přicházelo jaro. Venea ho milovala, jako malá byla každý den venku s Dasmánií a Talií. Na chvilku zavřela oči a vzpomínala.


"Hele!" Vykřikla malá dívka se zlatými vlásky.

"To je motýl!" Přidala se černovlasá elfka a vyběhla za motýlem.

"Talio, ublížíš mu." Dodala rusovláska s úsměvěm.

Talii to však neodradilo a dál běžela za motýlem směrem ke skále. Venea se k ní pochvičce přidala.

"Veneo, i ty?" Zasmála se Dasmánia.

Obě dvě dívky se hlasitě zasmáli.

"Ne já..já.. nevím." Sklopila hlavu Venea."

"Ne, ne jen utíkej." Pousmála se Dasmánia a pobídla sestru.

Venea k ní radostně přiběhla a popadla jí za ruku.
"Pojď taky!" Naléhala zlatovláska.
"Už nemusí." Ozval se hlas za děvčaty.

Stála tam Talia a šťastně se usmívala.

"Ulovila si ho?" Zeptala se Dasmánia.

Venea k Talii jen přiskočila a ukázala na její sevřené ruce.
"Ano má ho!" Vykřikla radostně.

Talia se na ní usmála a otevřela dlaň.
Na bílé ručce jí seděl nádherný bílý motýl s modrými žilkami po křídlech.
Obě dvě sestry zůstali jen zírat.
Talia se vítězoslavně usmála a zvedla ruce.
Motýl roztáhl malá křídla nabral do nich vzduch a vyletěl do světa

"Vypadal skoro jako malá víla!" Dodala překvapeně Venea.

Všechny tři se zasmáli.

"Mám chuť na objetí!" Řekla Dasmánie s úsměvem a objala přítelkyně.
Venea nikdy nebyla šťastnější.
Prudce otevřela oči a promnula si čelo. Po tváři -aniž by to věděla- jí stekla studená slza.
Někdo zaklepal.
"Dále." Oznámila.
Do dveří vešel hlavní generál Kennan.
"Za pár minut vyrážíme výsosti."
Venea přikývla na znamení, že to ví a že má odejít.
Dívka se svezla na zem a složila ruce do dlaní.
"Proč já?" Pomyslela si a propadla v pláč.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mei-riefel mei-riefel | 22. května 2012 v 15:44 | Reagovat

Uuuuuu motýlci :)))

:DD, jinak naprosto úžasný ! :))

2 Venea Venea | 22. května 2012 v 15:46 | Reagovat

děkujůů :D)

3 ariven ariven | Web | 22. května 2012 v 18:45 | Reagovat

Ta vzpomínka...nádherná. :) A už se těšim, co bude, až odjedou...

4 Venea Venea | 22. května 2012 v 19:19 | Reagovat

Ta vzpomńka se mi taky líbó:) jinak děkuju:)

5 Karla de E-mentalis Karla de E-mentalis | Web | 22. května 2012 v 21:12 | Reagovat

Tak k tomu není co dodat..  Je to úžasné.Jen doufám.. Že stále praceješ na   té jednorázovce...

6 Venea Venea | 23. května 2012 v 14:30 | Reagovat

JJ pracuju a díky')

7 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 23. května 2012 v 20:51 | Reagovat

Hej já jsem fakt divná! Proč jsem to neokomentovala? :-D už jsem to četla včera... no jo já jsem debil! Bylo to prostě naprosto úžasný! Další!!!

8 Venea Venea | 24. května 2012 v 15:19 | Reagovat

Oo děkuju! :D:)
Nevím ale kdy přidám potřebuju to doupravit;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Chystá se- KRESLENÍ CELEBRIT NA PŘÁNÍ.

Fanclub!


Účastním se!



NikaRoovy


Diplomy